Japonské zahrady

Klasické japonské zahrady vznikly a byly tvarovány na základě náboženských vlivů. Vytváření zahrad v Japonsku má starou historii ovlivněnou šintoismem, buddhismem a taoistickou filozofií. V Japonsku byla dlouhodobě zahrada otázkou prestiže více, než kdekoliv na světě. Zbohatlík v Japonsku si až do dvacátého století nepořizoval, na rozdíl od Evropanů, automobily a obrovské domy s hejny sluhů, ale zvětšoval a zlepšoval svou zahradu, nebo získával novou. Japonské zahrady jsou považovány za krásné po všechny čtyři roční období. Zima je pro Japonce v japonské zahradě stejně krásná jako jaro nebo léto. V japonské kultuře je zahradní tvorba považována za vysoké umění, které je rovno umění kaligrafie a tušové malby. Zahrady jsou považovány za trojrozměrné učebnice taoismu a zen buddhismu.

Tvorba tradičních japonských zahrad byla během historie řemeslem, které mohl provozovat jen cech profesionálních umělců či spíše stavitelů, kteří následovali nebo určovali aktuální trendy. Jiným osobám byla tvorba zahrad zakázána. Způsob vytváření zahrad byl utajován a bylo zakázáno písemnosti, které popisují metody tvorby, ukazovat cizincům. Součástí japonské zahrady byla voda, terénní nerovnosti, cesty, rostliny, kameny a mosty. Typické úpravy japonské zahrady jsou prováděny nejen na základě náboženských šablon, ale podle zásad sadovnické tvorby.

 

Podle obecného charakteru použití a vlastníka lze původní japonské zahrady klasicky rozdělit na:

  • chrámové zahrady – sloužily k rozjímání a meditaci
  • zahrady úředníků(soukromé zahrady)
  • zahrady císařské a šlechticů – sloužily především k reprezentaci

 

Tradiční japonské zahrady můžeme rozdělit na dva typy:

  • HIRANIWA – ploché zahrady
  • CUKIJAMA-NIWA – zahrady s umělými kopci

 

Složitější rozbory dělí japonské zahrady následovně:

  • CUKIJAMA – zahrady s kopci a jezery
  • KARESANSUI – suché, kamenné zahrady
  • RODŽI NIWA – čajové zahrady
  • CUBO NIWA – malé uzavřené zahrady, dvorky

CUKIJAMA

 

Původní význam rezidenčních zahrad spočíval v ochraně obydlí od špatných vlivů okolí. Proto byly pevně propojeny s obydlím. Základem těchto zahrad byly tři prvky – kameny, voda a rostliny. Tyto prvky jsou ve vzájemné rovnováze a symbolizují nebe, zemi a člověka. V současnosti patří mezi nejrozšířenější žánr.

01

Císařská vila Šugaku-in v Kjótu se zahradou, založenou roku 1659 – příklad procházkové zahrady

02

Koišikawa kórakuen – zahrada ve čtvrti Bunkjó v Tokiu

 

KARESANSUI

Ve středověku se v japonských zenových klášterech vyvinul nový zahradní styl, tzv. suché zahrady. Prvním podnětem k jejich vzniku mohl být nedostatek vody v areálu kláštera. Voda je proto naznačována pouze oblázky nebo pískem, velké kameny zastupující hory se směrem k údolí postupně zmenšují. V současnosti je tento typ zahrad oblíben ve velkých světových metropolích.

 

03

Gendžiho zahrada v Rozandži, Kjóto

04

Vedlejší chrám Zuihóin, zahrada Dokuza, Kjóto

 

RODŽI  NIWA  

Čajové zahrady jsou úzce spjaty s čajovými obřady. Slouží k izolaci čajového domku od okolí a využívají se především k meditaci.  Stromy a rostliny se v nich neupravují.  Osou čajových zahrad je dlážděná cesta, nezbytné doplňky tvoří nádržka s vodou a kamenná lampa. Světlo kamenné lampy ukazuje cestu k čajovému domku a symbolizuje „světlo poznání“.

 

05

Čajovna a čajová zahrada v Ise Džingú

06

Čajovna v čajové zahradě v parku Kenrokuen v Kanazawě

 

CUBO NIWA

Jedná se o zahrady určené pro velmi malé prostory.  Bývají postaveny v uzavřeném prostoru, jako je nádvoří a terasa.  Svými prvky se podobají čajovým zahradám a budí dojem většího prostoru, než ve skutečnosti jsou. K tomu se používá techniky klamu (např. malé stromy zkreslují vzdálenost). Tento druh zahrad je velmi oblíbený v Americe.

07

Cubo niwa v zahradě gejši, Kanazawa

 

Japonské zahrady v České republice

Snahy napodobit tradiční japonské zahrady se objevují jak v Americe, tak také v Evropě a Česká republika v tomto není výjimkou. Na našem území se nachází cca pět veřejných japonských zahrad:

  • Japonská zahrada v Botanické zahradě hl.m. Prahy
  • Japonská zahrada v Karlových Varech
  • Japonská zahrada Šówa-en v Plzni
  • Japonská zahrada Oleško
  • Japonská zahrada OLYMPUS Praha

Japonský koutek imitující kouzlo japonských zahrad nalezneme také např. v Zoologické zahradě Lešná u Zlína.

Autor: Mgr. Alexandra Páclová

© 2018 Česko-japonské kulturní centrum Všechna práva vyhrazena.

cs_CZ
en_GB
ja